obec Holstejnnase i jine lokalityfotogalerie

Aktuálně


O Michalce


Příspěvek k historii jeskyně Michalka

Kategorie: Aktuálně
Zaslal: mrazaj

11.1.2011 Jeskyně Michalka ("poslední bádání")

Poslední lokalitou na které se Jiří Moučka nějakým způsobem významně podílel v rámci bádání v Moravském krasu byla v mnoha směrech výjimečná jeskyně Michalka. Psal se rok 2002 a osud jeskyně se opět nachyloval ke změně. Jak známo, lokalita byla v průběhu 20. stol. několikrát poznamenána díky (ne)lidským zásahům. Změna o které se zde píše se týkala využívání jeskyně jako "sklepa" k dozrávání oblíbeného, tehdy ještě "krasového" sýru Niva. Prostory již z různých důvodů zcela nevyhovovaly požadavkům a proto bylo dohodnuto, že bude zjištěn rozsah a stav jeskyně za zdí sklepa. Do zdi byl vybourán otvor a podařilo se tak odhalit nepříliš rozměrnou prostoru, která po pár metrech končila puklinovou chodbou. V levé stěně této prostory byla patrná betonová zátka, která zamezovala průniku do pokračování. Několik pokusů o zdolání betonu bylo odraženo a tak bylo rozhodnuto o sondáži na dně, poblíž koncové zdi. Postupně se tak podařilo proniknout pod stopní kulisou do horizontu zaplněného ssutí, kterou sem umístili budovatelé, tehdy vojenského objektu. Byly tak zpřístupněny prostory, které byly po několik desetiletí ponechány svému osudu. Začátkem 20. stol. v těchto koncových partiích například prof. K. Absolon obdivoval a fotil ukázkové škrapy na šikmé skalní stěně. Byly zde nalezeny také kopané sondy, které popisují a lokalizují klasické postavy zdejších archeologických výzkumů, na stěnách byly identifikovány podpisy vojáků a účastníků původní "přestavby". Je možné říct, že zachovaná část jeskyně má i přes množství "škrábanců" svou zvláštní atmosféru a krásu. Dnes je těch několik málo desítek metrů vlastně takovým pomníkem původní jeskyně.

Pro potřeby sýrárny bylo zjištění samozřejmě negativní a výsledkem toho bylo ukončení jedné etapy a nastolení nové... Člověk zde působil již v magdalenienu, v dobách počátků využití kovů, ve středověku i novověku...po etapě sýrárny nastala doba, kdy samotný sklep sice plně využíván není, objekty před jeskyní však osídlili kolegové ze ZO 6-20 Moravský kras, což je uklidňující - jeskyně "patří" jeskyňářům:). O jeskyni bylo napsáno mnoho a proto spoléháme na to, že zájemce si zdroje najde...díla K. Absolona, M. Kříže a F. Koudelky nebo některé nové zdroje jsou snadno dostupné. Zde jen pár odkazů:

Nakonec ještě poznámka, která se týká speleogeneze lokality. K možnému vzniku a vývoji se vyjádřilo více autorů, jejich názory však nebyly jednotné. Úvahy o svahové jeskyni a podobných souvislostech považujeme za překonané. Vzhledem k morfologii a sedimentární výplni i poloze jeskyně vzhledem ke dnu údolí a ostatním jeskyním se dá spolehlivě říct, že jde o ponor. Samozřejmě nezanedbatelná část jeskyně vznikla i díky srážkovým vodám, což je dáno mimo jiné relativně "tenkým" stropem. Možné souvislosti lze bez přehánění hledat v nejbližší lokalitě Ventarola, propasti Rudoleckého a možná překvapivě i v systému Velká dohoda.