19.12. - 20.12. 2020
Události v roce 2010
24.12.2010
Přejeme všem kamarádům a spolupracovníkům do nového roku hodně štěstí, zdraví, osobních i pracovních úspěchů. Ať je každý sestup do podzemí provázen novými poznatky a zážitky a hlavně ať je následován i bezpečným výstupem na povrch.
20.12.2010
Bádací termín proběhl podle plánu za hojné účasti. Náročná práce v meandru na konci Feryho tajné byla hlavní náplní dne. Práce je limitována rozměry chodby, každý vykopaný kýbl trochu bolí a v součtu je to opravdu pořádný záběr. Motivující je hlavně představa dosažení konce meandru, který se rýsuje cca půl druhého metru před námi. Klesání stropu tam končí, vypadá to jako dno polosifonu. Je samozřejmě možné, že meandr tam neskončí, ale nějaká naděje na změnu je. Největším pozitivem by bylo rozšíření chodby.... Směr, kterým meandr vede se zatím nemění - stále pokračuje k SZ. Večer ukončujeme akci a vylézáme z jeskyně do mrazu 16 stupňů pod nulou. Je nádherná zimní noc, overaly rychle tuhnou. Cestou se ještě kocháme sloupy páry, které se valí z Křížového kluka a Nové Rasovny.
Na obecním úřadě v Holštejně proběhlo jednání ve věci speleoferaty v Hladomorně a výroční schůze o.s. Phoenix. U nás bylo bádání tradičně na prvním místě a svůj názor jsme několikrát prezentovali kde bylo třeba, opakovat se stále dokola a krátit si sobotní bádačku kvůli tomuhle nesmyslu jsme nechtěli. Zkrátka takto: Holštejnsko je jedinečné právě svou "nekomerčností". Nemyslím, že je nutné udělat z každého koutu krasu lunapark. Pokud bychom smýšleli v podobném duchu jako Spider, tak bychom měli několik pytlů nápadů jak z krasu vytřískat prachy. Jedním z nápadů by byla třeba speleoferata ve Skleněných dómech... lanový traverz nad Skalákem apod. No nebyla by to nádhera?
7.12.2010
V sobotu se v rámci bádání uskutečnila malá povrchovka a později podzemní akce ve Feryho tajné. Teploty betálně poklesly, sněhu taky dost, lákalo to i na běžky... (ale v sobotu je podzemí n.1). Asi nejhezčí podívanou poskytly mastné fleky a ledové krystaly v levém svahu příjezdové cesty do lomu Tannenberg. Asi by stálo za to posunout pár bloků a nějaký ten sediment... teplý vzduch určitě nepochází jen z okolních hromad suti.
Ve Feryho tajné jsme pokračovali v sondáži na konci meandru. Ověřená výška chodby je zatím skoro 2,5 m. Šířka v průměru dosahuje 0,5 m. Stropní koryto, které stále sledujeme je volné a začíná poměrně razantně klesat. Ten samý trend naznačuje i doposud odhalená báze chodby, ale na nějaké závěry je brzo. Charakterem to připomíná některé úzké chodby v Novoroční jeskyni. Celkem se nám podařilo odhalit další 2 m chodby, ve které před námi byl jen jezevec nebo liška. Proč je lákalo chodit touhle chodbičkou tak hluboko do masivu?...toť otázka. V každém případě by tato jeskyně mohla klidně nést jméno "jezevčí hrad". Jeho nory jsme místy našli i ve třech patrech nad sebou a je jisté, že byl zatím v každé prostoře, kterou jsme našli.
Nakonec pár poznámek k tzv. speleoferatě v Hladomorně. To, že se organizace působící na Holštejně negativně vyjádřily k tomuto nápadu neznamená nic jiného, než uvedení svého názoru na tuto věc. S tím, že někdo prohlásil "Tak mu to vytlučeme" nesouhlasíme, nic takového pokud vím nezaznělo. Názor o nějakém pokrytectví ze strany o.s. Phoenix, která na hradě provádí některé práce je zavádějící. Ano, činnost o.s. Phoenix pravděpodobně zvýší návštěvnost v rezervaci Bílá voda, což způsobí i ferata. Ovšem rozdíl je v tom, že činnost tohoto sdružení není komerční (naopak většina plánovaných činností má nemalé náklady a to nejen z pohledu materiálu, zabezpečení odborného archeologického dohledu, dokumentace atd.). A jedná se hlavně o to zabránit rozpadu i toho mála, co z hradu zbylo. Pozitivní dopad feraty hledám marně...pokud nepočítám objem něčí kapsy a jednodenní adrenalinový zážitek vystresovaného manažera...
22.11.2010
Od středy do neděle probíhalo intenzivní bádání (převážně v jeskyni Feryho tajná). O víkendu k navštíveným lokalitám přibyla Sonda pod Jedničkou a Závrt č. 3. Výsledkem našeho soustředění je pohodlný přístup k meandru na nynějším konci Feryho tajné. V samotném meandru se už dá normálně pohybovat. Charakter a uspořádání sedimentů i morfologie jeskyně nás zatím poměrně spolehlivě vedou dál. V Sondě pod Jedničkou byly zjištěny samovolné pohyby sedimentů ve vstupní šachtě, což si vyžádalo pracovní akci k likvidaci následků...
1.11.2010
Předchozí prodloužený víkend v krasu přinesl nové poznatky i zážitky. Ve Feryho tajné jsme postoupili o dalších pár metrů dál. Chodba se stropním korytem stále pokračuje s mezerou pod stropem a meandruje. Zatím to vypadá, že se napojí na tektoniku, kterou jsme minule spatřili na konci vedlejší chodby. Délka polygonu F.t. přesahuje 40 m, ale toto číslo se bude jistě měnit do plusu. Proběhla i kontrola Závrtu č. 3, kde se po jarních hydrologických pozorováních držela voda na dně vstupní propasti i pod objeveným komínem. Kromě exkurzí do několika dalších lokalit jsme v sobotu pomohli s vyzdívkou horního vstupu do Hladomorny. Foto z víkendu zde.
17.10.2010
Objev nových prostor v jeskyni Feryho tajná! - v sobotu se nám podařilo dokopat na křižovatku na konci pravé odbočky (tzv. Bleší ch.). V přímém směru jsme objevili chodbu představující velké stropní koryto. Zatím ověřená délka je 1,5 m a je jisté, že pokračování se stáčí a mírně klesá. Profil je dál zatím neprůlezný. Směrem na SZ jsme objevili stoupající chodbu o délce 5 m. Šířka chodby je cca 60 cm, ale skutečný rozměr prostory je mnohem větší, protože se pohybujeme po kuželu zeminy. Tento kužel vznikl v souvislosti s vklesáváním sedimentů komínem vytvořeným na příčné puklině. Je to stejná puklina, na kterou jsme narazili při prvních objevech v paralelních prostorách. Pod pravou stěnu vede několik drobných propadů, které dávájí tušit možné pokračování. Uložení sedimentů na konci pravé odbočky této situaci odpovídá. Pokračují práce na úpravách transportní trasy. Další akce nám napoví, která z chodeb je "ta pravá"...
22.8.2010
Historické podzemí - Tarnowskie Góry. Okolí tohoto města je protkáno mnoha kilometry podzemních chodeb různého účelu. Oproti předpokladům běžného Čecha se však nejedná o doly na černé uhlí, ale o rudné doly, které v minulosti produkovaly rudy olova a stříbra (jen pro zajímavost - partnerským městem je naše Kutná Hora). Počátky dolování nejsou samozřejmě přesně známé, ale první díla zde patrně vznikala již ve 13. stol. Největšího rozmachu se tento revír dočkal v 16. stol. a tato činnost zde pokračovala až do 20. stol. V současné době jsou zde veřejnosti přístupné dvě technické památky - Zabytkowa Kopalnia Srebra a Sztolnia Czernego Pstraga. Důl - ve správní budově je veškeré zázemí, které dnešní turistika žádá. Trochu možná překvapí rozdělení vstupného do více kategorií podle počtu osob, které se sejdou na aktuální termín. Byl jsem tam v neděli před polednem a počet lidí byl "tak akorát" takže nějaké rezervace předem jsou myslím zbytečné. Začátek trasy vede do prvního patra budovy, kde je muzeum. Průvodce má výklad u jednotlivých vitrín a exponátů. Muzeum je přehledně uspořádáné a podává přehled od historie dolování až po geologii oblasti. Potom se fasují přilby a výtahem pokračuje do hl. 40 m p.t. Zde začíná samotná prohlídková trasa dolu. Labyrint chodeb probíhá více méně v jednom horizontu, což je dáno genezí rud. Ty vznikly na rozhraní triasových dolomitů a vápenců a jedná se především o galenit. Na trase je několik zastávek u větších komor, u odvodňovací štoly apod. Část trasy se absolvuje na loďkách a zpět na povrch se jede opět výtahem šachtou Anděl. Prohlídka trvá něco přes hodinu. Celkový dojem je takový, že to zkrátka stojí za to, zvlášť v parném létě:). Štola Černého pstruha je cca 5 km od dolu a prohlídková trasa zde probíhá pouze na loďkách - jde o odvodňovací štolu. Na povrchu jsou dvě budovy, kryjící šachty s názvy Sylwester a Ewa. Prohlídková trasa má cca 600 m. Vzhledem k tomu co nabízí Kopalnia mi návštěva této atrakce přišla zbytečná a přesunul jsem se do lomu při cestě z T.G. do Bytomi.
Jedná se o opuštěný lom, který je v současnosti pomalu zavážen odpady, přestože se zde dají bez problémů pozorovat chráněné rostliny i živočichové. Lom odkrývá profil vrstvami dolomitů, proto jsem předpokládal, že by zde mohlo být i nějaké to zkrasovění. Dají se zde najít pěkné ukázky kalcitové mineralizace a za zmínku stojí i polohy silicitů. V jz. stěně horní etáže a na její hraně jsem našel jevy, které stojí za zmínku. Ve stěně je relikt krasové dutiny vyplněné písčitými prachy a jíly. Na kontaktu této výplně a dolomitů jsou místy polohy limonitu. Tato oblast je stále překryta klastiky, které geneticky souvisí se zaledněním v posledním glaciálu a výplň této dutiny je zcela odlišná, což dává alespoň základní informaci o stáří této struktury. Speleologicky je patrně nezajímavá ale kdo ví... vypadá podobně jako některé dutiny na Stránské skále... Další zajímavostí je propast nebo stará šachta cca 1,5 m od hrany lomu. Nejdřív to vypadalo na klasický jev - odtržení okraje a vznik otevřené pukliny, ale bližší pohled to neprokázal. Otvor o rozměrech cca 1,2 x 0,7 m pokračuje do hloubky min. 3 m a na dně se dutina příliš nemění, naopak se zdá, že se zvětšuje, ale někam se lomí. Každopádně ani při pohledu ze dna lomu se nezdálo, že by to byla jen dutina nějak prořícená do stěny nižší etáže. Bez vybavení nebylo možné zjistit víc...
Info na: http://www.kopalniasrebra.pl/nebo:
http://www.tarnowskiegory.pl/tourinfos
15.8.2010
Po menší odmlce opět pár řádků z činnosti MSK. Ne, že by nebylo o čem psát, ale času jaksi není nazbyt. Začátek července a prodloužený víkend byl využit na výjezd do Polských Tater - Červených vrchů. Hostil nás Speleoklub Zakopane. V průběhu několika dnů jsme absolvovali několik povrchových i podzemních exkurzí. Vysokohorský kras má svá specifika, takže běžný "Moravskokrasový kopáč" na některé věci hledí s údivem:). Pokud jde o jeskyně tak jako první jsme navštívili běžně přístupnou jeskyni s názvem "Mrožna". Běžně přístupná jeskyně má v tomto případě trochu jiné parametry než jsme zvyklí u nás (krčení v polosifonech atd...). Dále jsme slezli do j. Raptawické, která by se dala s trochou fantazie přirovnat k Holštejnské Hladomorně (samozřejmě pouze vnitřek jeskyně). Následovala j. Mylna, která tvoří menší labyrint a vede přes ni i turistická značka. Část jeskyně s traverzem má opravdu pěkně tvarované chodby a tahle lokalita stojí za návštěvu. Poslední dvě lokality, které jsme měli možnost poznat blíž byly j. Szczelina Chocholowska a j. Naciekowa. Každá má jiný charakter, v Chocholowské jsou chodby jak už z názvu vyplývá na dlouhých a výrazných puklinách, místy je střídají řícené dómy a chodby menších rozměrů tvarované silnou erozí. Jeskyně Naciekowa se dá nejlépe přírovnat k jeskyni Novoroční v Pustém žlebu, s tím, že je zde všechno o dost větší. Společným bodem jsou tu ale i úžiny a plazivky. Jedna z nich má oprávněný název "Dusiciel". Na Tatranskou jeskyni je zde i hodně krápníkové výzdoby, což dalo jeskyni jméno. Jeden den jsme vyhradili čistě povrchovce s výstupem na Malolučniak (2105 m n. m.). Trasu jsme vedli kolem vchodů do systému Sněžné j. (propasti) a pak dolů do boční doliny. Celou dobu pobytu jsme do sebe poctivě hrnuli místní sýry a jiné pochutiny a bylo dobře. Za pozvání a organizaci patří dík J. Trojan a všem průvodcům:). Info o zmíněných jeskyních i mnoha dalších lze najít zde:
http://www.sktj.pl/epimenides/tatr_p.html
V našem krasu se událo několik akcí ve Feryho tajné (o tom ale někdy později) a také na hradě Holštejn, kde se pokračovalo v práci na zabezpečení horního vchodu do Hladomorny. Tolik červenec...
22.6.2010
Krátké shrnutí činnosti v druhé polovině května a první polovině června: v jeskyni Feryho tajná proběhly tři akce během kterých jsme výrazně prohloubili a prodloužili hlavní průkop. V pravé odbočce jsme ověřili volné nízké pokračování směrem na JZ. Mimo to je v přímém (západním) směru ve stropě poměrně zajímavý útvar, který by mohl představovat velké stropní koryto. Díky deštivému počasí je vstupní část lokality poměrně často pod vodou. O tomto víkendu se ve Feryho bádalo také, ale o výsledcích akce bude info někdy později.
Další zajímavá a úspěšná akce se odehrála na hradě Holštejně - v horním vchodu do Hladomorny. Při zarovnávání stěn sondy byla v hloubce 1,8 - 2 m odhalena původní podlaha vydlážděná z valounů o průměrné velikosti 5x7 cm. Kromě toho byl nalezen nárožní kámen z importovaného křídového pískovce. Pro poznání historie hradu jsou to poměrně důležité střípky.
Zvýšené vodní stavy na začátku června byly využity k hydrologickým pokusům v Závrtu č. 3. V oblasti pod Strážnou byla situace následující: potok dole v údolí tekl ke skalkám na konci a vytvořil jezírko. Voda se ztrácela už před křovinami ve dvou ponorech o průměru pěsti. Při maximálním stavu se voda přelila na louky a tekla i do Besčáku, ale toto trvalo jen cca 24 hod. Do závrtu č. 1 tekl potok, který se za pěkného rachocení propadal někam do suti. K žádnému zahlcení zde nedošlo. Závrt č. 2 byl bez vody (nemá přítokové koryto a je zde minimální sběrná oblast). U Závrtu č. 3 byla situace velmi zajímavá. Potok tekl do ponoru u dna závrtu a bez problémů se ztrácel. V jeskyni se objevilo cca třetinové množství vody. Po svedení vody na nejnižší místo ve dně závrtu se začala plnit hlavní propast a to do úrovně boční chodby (6 m nad dnem). Zde se hladina ustálila a do 24 hod. klesla o 4 m. Stav hladiny byl zaznamenán a při následné kontrole (za 3 dny) bylo zjištěno, že voda klesla o 40 cm. V jižní stěně propasti, kde se při minulé kontrole ozývaly duté rány z unikajícího vzduchu byly nalezeny volné odtokové kanály. Ty byly propláchnuty díky vodnímu sloupci a stačily pobrat velké množství vody. Jejich rozměry zatím nedovolují vyslovit nějaké závěry, ale největší z nich má ověřenou délku 1,2 m a průměr 20 cm. Ostatní jsou zčásti zanesené sedimenty. Každopádně je zde aktivní pokračování, takže plánujeme vyčištění dna propasti od naneseného kalu a sondáž do jižní stěny.
Další pozorování se týkalo závrtu č. 6 v blízkosti "3". Voda jej zaplavila, ale stačila se vsakovat. Mezi závrtem a cestou se začal tvořit nový závrt s propadem o hloubce 2 m. Je na pomyslné spojnici mezi skupinou závrtů z let 2003 - 2005 a závrtem č. 6. Ve dně údolí je pravděpodobně soustava překrytých ponorů, do kterých se voda cedí přes vrstvy zahliněných štěrků. Směr a charakter odvodnění je zatím otázkou, ale mnohé naznačily proběhlá pozorování i situace v Závrtu č 3. Hlavní chodba ze závrtu vede severním směrem a bude tedy dost zásadní zjistit situaci pod nově objeveným komínem - chodba může přecházet opět ve vertikálu, která by mohla být ve spojení s předpokládanými prostorami za jižní stěnou.
18.5.2010
Právě uplynulý víkend byl věnován dvěma lokalitám - Feryho tajné a systému Velká dohoda. Průkop ve Feryho tajné se opět o kus posunul a odhalili jsme tak výrazný meandr i krátký úsek bočních stěn. Díky tomu máme pár nových poznatků o morfologii jeskyně. Tvar chodby prozatím naznačuje, že zde docházelo k postupnému zahlubování ve vadózním režimu. Fluviální sedimenty in situ zatím nalezeny nebyly, což je ale vzhledem k poloze blízko vchodu běžné. Hodně informací o genezi jeskyně určitě přinese sonda, která bude vyhloubena před pravou odbočkou.
V lomu Velká dohoda jsme uklidili prostor před vchodem do Horizontu i samotný Horizont. Jeskyně je tak opět krásnou ukázkou meandrující říční chodby v masivu Plániv a zároveň pomníkem naší práce:). V rámci prací jsme navštívili i Střední patra, kde jsme ověřili průběh chodeb směřujících pod Horizont. Pojato velmi zjednodušeně - obě chodby směřují k ssv. až sv. První je pouhým reliktem, protože je situována velmi blízko původního vstupu do středního patra systému. Tento vstup je v současnosti bohužel zavalen po odstřelech. Chodba je téměř ke stropu zaplněná hlinitými sedimenty a je zde zachováno poměrně málo výrazné stropní koryto. S velkou pravděpodobností je zde souvislost s bází Horizontu. Z těchto důvodů je tato chodba neperpesktivní. Druhá chodba je o poznání rozměrnější a její začátek je situován přímo na plošině před propastí. Zde byly v minulosti prováděny výkopové práce, které měly za cíl přiblížit se, nebo se přímo napojit na Balákovu propast. Po poslední bádací akci (Hradil, Mrázek - r. 2008) zde byl začištěn profil pro geologický výzkum a práce ukončeny s tímto závěrem: stropní koryto prudce stoupá a stáčí se vlevo. Morfologie chodby i odkrytý profil ukazují, že i tato chodba s velkou pravděpodobností souvisí s bází odstříleného Horizontu. To však nevylučuje existenci nějaké malé boční komunikace s Balákovou propastí. V její stěně jsou zachovány drobné kanálky, které by mohly tímto směrem vést. Celkově je výše popsaná chodba kromě tzv. "původního vstupu" hlavní komunikací Horizontu se Středním patrem - tímto směrem probíhalo odvodnění.
Pro definitivní dokreslení situace ve Středních patrech je nutné poznamenat ještě pár skutečností. Přímo pod žebříkem je pod stěnou zajímavá klenutá prostora, která není naznačena v žádné existující mapě. Při budování plošiny zde byla nahrnuta hlína a naskládány kameny a místo bylo léta přehlíženo. Vypadá to jako začátek chodby, což odhalí pouze plánovaný průkop. Pokud se zde potvrdí existence chodby bude to jistá naděje na postup směrem k Balákově propasti a nám známé dislokaci. V souvislosti s touto poruchou jsme doufali, že na ni narazí Horizont II. Tato chodba (Horizont II) je zcela zaplněna sedimenty a přímý průkop narazil na skalní stěnu, což dává tušit pokračování vpravo - k jihu až jihozápadu. Znamená to, že Horizont II je z pohledu napojení na výše zmíněné objekty mimo hru. Závěrem se dá říct, že Střední patra jsou opravdu jedinečnou křižovatkou v rámci systému Velká dohoda. Jisté je, že pod dnem lomu jsou zachovány další dosud neznámé prostory a doufáme, že najdeme klíč k jejich nalezení...
3.5.2010
O víkendu byla ve spolupráci s o.s. Phoenix otevřena chodba spojující hrad Holštejn s jeskyní Hladomornou. V minulosti bylo prokázáno, že chodbu odděluje od prostoru hradu jen 40 cm tenká vrstva hlíny a kořenů. V sobotu dopoledne byly zahájeny výkopové práce a záhy byla odkryta koncová prostora. Postupně zde vznikla 3,5 m hluboká sonda s pokračováním do ukloněné nízké chodby. Stručně podáno, výsledkem je několik zajímavých zjištění:
1. koncová vertikální prostora nebyla vyzděná a pokud ano, tak šlo o poměrně málo rozměrnou šachtu, která spolu s navazující chodbou sloužila pravděpodobně jako odvod vody z nádvoří hradu. Zachovaly se tři stěny vykopané v hlinitých sedimentech. Hlína je místy přepálená, což svědčí o nějakém požáru.
2. zjednodušený profil šachtou vypadá takto: pod tenkou vrstvou hrabanky je destrukce zdiva (kameny, úlomky cihel a malta) do hloubky cca 1,5 m. Následuje tenká vrstva černé hlíny s menšími kameny - po této úrovni se pravděpodobně chodilo ve středověku. Pod tím je hlinitá výplň (přepálená) s ojedinělými kameny.
3. nejedná se o chodbu, kterou by mohli být spouštěni nebo shazováni odsouzenci do Hladomorny!
V blízké době se počítá s tím, že se šachta zabezpečí proti zřícení a bude uzavřena.
Pro vybrané jedince (říkejme jim třeba "škodná") dodávám, že vše bylo řádně povoleno, dopředu naplánováno a práce dozoroval archeolog.
Březen a duben 2010
S příchodem jara nastal dlouho očekávaný okamžik - otevření Feryho tajné a zahájení bádací sezóny. Během prvních dvou akcí jsme prohloubili dno přímé chodby v délce cca 3 m a dostali jsme se na první křížení (příčnou puklinu). Zde se objevily i první krápníky. Následně bylo proniknuto do pokračování přímé chodby v délce cca 4 m. Chodba pokračuje stále přímým směrem a naráží i na významnou dislokaci, na které je vyvinuta níže ležící jeskyně 575/A. Napojení na tuto jeskyni nám potvrzují dosavadní klimatická pozorování. Propady vedoucí pod pravou stěnu jeskyně dávají tušit, že by zde mohla být další odbočka. V této fázi však práce ukončujeme a dál se věnujeme vstupní části, kde se nám odhalují velké skalní bloky, které postup dost brzdí. Do konce dubna se naštěstí daří odstranit ty nejdůležitější. Každá další akce přináší nové zajímavé poznatky o charakteru sedimentů. Výsledkem orientačního mapování je polygon o délce 30 m.
Kromě bádání ve Feryho tajné se v dubnu uskutečnila delší dobu připravovaná akce a to jarní úklid na základně a také tzv. "Polský víkend". Kromě družby (Speleoklub Zakopane a Olkusz) proběhly i exkurze po některých významných lokalitách Moravského krasu (Býčí skála, Výpustek, Drátenická atd.). Touto cestou ještě jednou děkujeme kolegům ze ZO Býčí skála a ZO Křtinské údolí za umožnění vstupu do jeskyní.
Poslední dubnový víkend byl po pracovní stránce věnován výhradně jeskyni Feryho tajná. Sobotní dopoledne patřilo konferenci Speleofórum. V rámci této akce jsme provedli jednu exkurzní skupinu Sondou pod Jedničkou. Kontrola spodních částí této významné lokality potvrdila naše obavy - díky silným skapům jsou naše objevy za Šaraticí odstřiženy od zbytku systému nechutně vyhlížejícím polosifonem. Jeho překonání je zatím bez celkového ponoření nemožné...
Poslední informace patří chystané akci, která bude zahájena 1.5.2010. Jde o otevření původního vstupu do chodby, která spojovala hrad Holštejn s jeskyní Hladomornou. Tuto akci organizuje o.s. Phoenix, MSK zde bude asistovat u výkopových a dokumentačních prací.
3.3.2010
Od 25. února bylo sledováno tání sněhu a následné zatopení závrtů v oblasti Pod Strážnou. Čtvrtek - na loukách se začíná tvořit několik pramenišť, voda teče jen na hranu lesa. Sobota - voda už teče jako potok klasickým korytem - byla záměrně svedena bokem a postupně zaplnila starou sondu u cesty a pokračovala k dolnímu závrtu, kde se rozlévala po vyvýšené terase nad ním. Tam se stačila vsakovat. Neděle - voda začala zaplňovat i dolní závrt, a také nové závrty z let 2003 - 2005 (u cesty). Pondělí - celý dolní závrt je plný, voda pokračuje přes křoví na louku, kde se na vzdálenosti cca 10 m zcela vsakuje. Nad dolním závrtem nalezen zaplavený otvor hluboký min. 2 m. Potok v Sýčkách se vsakuje na délce 20 m a končí u skalek, v korytě žádné otvory nalezeny nebyly. Několik fotek je v galerii pod Závrtem č. 3.
Jinde po krasu: Nová Rasovna ještě v pondělí stíhala brát, k vytvoření jezera ale moc nescházelo. U Císařské jeskyně a Estavely čerpali hasiči - vodu pouštěli do ponorů u silnice a ty se snadno zaplavily. Rogendorf zahlcený, voda si to hrne do Vintok přes silnici...
21.2.2010
Výroční schůze a první letošní objev!
V sobotu dopoledne jsme se rozdělili na dvě skupiny a vtrhli do podzemí. V plánu bylo jednak ověřit napojení objevů v Sondě pod Jedničkou na již známé prostory a také pokračovat v úpravách vchodu do Závrtu č. 3. Pokus, který jsme provedli v Sondě nám prokázal přímou souvislost nových objevů s prostorami u Sysifova komína. Mimo jiné jsme ale získali velice cenné údaje o proudění vzduchu v jeskyni, což je u Sondy pod Jedničkou stále tak trochu záhada… V Závrtu č. 3 se zatím podařilo rozšířit podstatným způsobem vchod, takže už se dá pomalu uvažovat o dokončení a trvalém zabezpečení. Večer proběhla výroční schůze. Popili jsme něco vína, projednali všechno co bylo třeba a postupně odpadli do spacáků…
Nedělní bádací akce byla zaměřena na Závrt č. 3. Rozmístili jsme se na nutná místa (od čelby až na povrch) a začala těžba. Čelbu jsme posunuli o 0,5 až 0,7 m a díky tomu bylo možné sledovat volný kanálek pod stropem který čím dál víc stoupal. Nakonec se ukázalo, že kanálek pokračuje kolmo nahoru do prostory, která měla už na první pohled docela slušnou výšku a hlavně průlezný profil. Po nezbytných úpravách se podařilo dostat na písčité dno ve výšce cca 2,5 m a odtud potom rozporem do komína. Komín má výšku cca 5 až 6 m a nahoře je zatarasený kameny. Vede sice stále dál, ale je jisté, že k povrchu. Našli jsme další přítokovou část závrtu. Další průběh odvodnění je zatím otázkou, protože charakter prostor se podstatně změnil – místo v kanálu jsme najednou v poměrně vysoké prostoře… Objev ukončil nedělní bádání a celkově vydařený víkend.
Foto z objevu je v galerii Závrtu č. 3. M.
6.2.2010
Sobotní bádací akce byla zaměřena na Závrt č. 3. Cílem bylo jednak zmapování dosud známých prostor a také částečné rozšíření vstupu. Výsledkem mapování je 38 m polygonu, s tím, že odhadovaná hloubka 20 m byla v podstatě správná. Kromě této činnosti jsme samozřejmě počítali s těžbou z propasti, tentokrát ovšem ne na čelbě, ale přímo na dně, kde jsme díky vyčištění až na skalní dno získali opět pohodlný přístup do horizontu. Práce byla oproti létu o dost pohodlnější díky přísunu čerstvého studeného vzduchu. Teď jen doufat, že nebude brzo tání sněhu, protože voda by nám udělala čáru přes bádání... Mráza
26.1.2010
Víkendové počasí přímo vybízelo k povrchovce, takže činnost byla jasná – kontrola lokalit s ověřením průvanů atd. Krásných -16 stupňů Celsia dávalo předpoklad k tomu, že průvany v jeskyních ukážou něco zajímavého. Exkurze začala u jeskyně Feryho tajná, která byla v rámci zimního režimu uzavřena. Teplo z ní proudí po stropě, kde se vytvořilo pár zajímavých ledových útvarů. Celkově zde proudění vzduchu není tak velké, souvisí pravděpodobně jen s ohříváním vzduchu v rámci známých prostor. Mezi Feryho a j.č. 576 nebyly nalezeny žádné mastné fleky – ne moc pozitivní, ale taky informace.
Pak následoval přesun do lomu Velká dohoda. Zde je situace celkem dobře známá, což vzhledem k počtu vchodů do systému znamená: Střední patra a Balákova propast nasávají studený vzduch a tento se pak dostává východní větví do objevné propasti, z níž už relativně ohřátý proudí nahoru. Ze vchodu do propasti se pak kouří a okolo narůstají ledové květy. Nějaké mastné fleky po lomu, ale většinou jde asi o průvany v sutích. Cesta pokračovala do Plániv a ke skalám v Lipoveckém žlebu. O menší mastné fleky se v této oblasti postarala i zvěř (jezevci a lišky). Jinak kromě již dříve známých ventarol nebylo nalezeno nic výraznějšího, ale i tak to stálo za to. Pohled z hrany Lipoveckého žlebu na zimní krajinu u Holštejna zase tak často nevidím.
Po nezbytném občerstvení zbýval už jen jeden okruh a to kolem Holštejna na Strážnou a dolů přes Sýčky. Sonda pod Jedničkou, Jednička i celé okolí vypouští masy teplého vzduchu zbůhdarma ven, tentokrát se objevily mastné fleky menšího rozsahu i v místech ne zcela obvyklých. Tento režim proudění je normální, horší je to s určením míst, kde dochází k nasávání studeného vzduchu. Hypoteticky by mohlo jít o více lokalit najednou a to jednak ze směru od jeskyně v Bučí a pak přes sutě v zatáčce u Buka. Na loukách nad Šenkýřákem si někdo udělal sjezdovku i s vlekem za pomoci traktoru. Pěkná jízda, horší je dojezd v podobě hustého trnkového houští…
Závrt č. 3 nefuní, vzhledem k poloze by v případě spojení s nějakým systémem na 99 % fungoval jako horní vchod – tzn., že by zde proudil nahoru teplý vzduch. To se neděje, takže studený vzduch dolů jenom teče a nebo existuje ještě nějaký jiný vyšší vchod, čímž ale nemyslím nic průlezného. Nejspíš by to byla nějaká puklina s hlinito-kamenitou výplní. Pokud se nám zde podaří někam prokopat, tak se zde možná nastartuje zajímavý dynamický režim. Obhlídka všech ostatních lokalit v oblasti pod Strážnou nepřinesla nic nového, hodně sněhu, mastné fleky žádné, jen u j.č. 501 v propadlinách jsou místa s drobnými ledovými květy. Potok na loukách pod Strážnou teče skoro až ke skalkám na konci, ale totálně zamrzá. Zima v krasu nepolevuje.
