19.12. - 20.12. 2020
Rok 2011
Po zbytek roku 2011 se událo několik pracovních i exkurzních akcí. Pracovní činnost se týkala především Feryho tajné, kde jsme vytvořili průkop přes sedimenty pod Komínem (vlevo od konce Bleší chodby). Podařilo se nám zjistit, že směrem do hloubky se skalní stěny přibližují a rozměrově odpovídají Meandru. Vypadá to tak, že horní část chodby tvoří kanál oválného průřezu a dole je úzký meandr. Místy se zachovalo skalní přemostění. Dostali jsme se až k příčné puklině, na které se dá očekávat něco zajímavého.
V lomu Velká dohoda se na popud ZO Tartaros uskutečnila akce čerpání jezera ve Vodní propasti. Akce ze speleologického hlediska dost pochybná, jejímž účelem bylo ověřit vydatnost potenciálního zdroje vody. Akci materiálně a personálně zajistili Tartarosáci a jejich kolegové. Podařilo se zjistit dávno známou věc a to, že jezero je sycené především skapovou vodou a po vyčerpání se tedy jen tak nenaplní. Parametry prostor pod vodou jsou známy již z dob objevu Vodní propasti, navíc tam byl i potápěč. O něco zajímavější bylo napouštění vody do známých prostor (Dómek práce, Balákova propast). Kanály v Dómku práce jsou řádně ucpané, protože voda nastoupala až pod vstupní propast a nic nového to nepropláchlo. Balákova propast vodu pojala, kam odtekla je zatím otázkou, ale jeden trativod je vytipovaný.
Kromě toho se uskutečnila exkurze do Sondy pod Jedničkou za účelem kontroly vodního stavu v Šaratici a vyzkoušení nového fotovybavení. Dále proběhla exkurze do Srnčí jeskyně u Macochy a řada povrchovek…
Rok 2011 končí, přejeme tedy všem kolegům a kamarádům hodně štěstí a osobních i pracovních úspěchů nejen ve speleologii a aby rok 2012 přinesl také nějaké pěkné objevy…
12.9.2011 - Z činnosti MSK
Během letních měsíců jsme se věnovali nejen odpočinku, ale i bádání. Pokračovali jsme v mapování jedné větší lokality na Holštejnsku a pracovní úsilí jsme nasměrovali např. do Závrtu č. 3, nebo Feryho tajné. V Závrtu se podařilo odklidit materiál, který se sesunul z čelby pod novým komínem. Lokalita je tak připravená na další postupy. Velkým otazníkem je zde totiž to, jestli jsme u ucpaného horizontálního pokračování nebo u nějaké vertikály. Ve Feryho jsme odhalili část propástky, která indikuje existenci spodního patra. Za výpomoc na pracovních akcích ještě jednou děkujeme členům ZO 6-05 Křtinské údolí. Mimo to se uskutečnily exkurze (např. do systému Velká dohoda).
Spolupráce s o.s. Phoenix - na zřícenině hradu Holštejn se podařilo dokončit úpravy horního vchodu do Hladomorny. Časem zde bude informační tabule s detaily, které se podařilo zjistit během provedeného výzkumu. Uklidili jsme přebytečný materiál a také odpadky po milovnících přírody... Členové sdružení pomáhali organizačně a materiálně zajistit oslavy výročí znovuzaložení obce. Oslavy proběhly v sobotu 10. září. Kromě mnoha jiných akcí se večer konal koncert skupiny Lucrezia Borgia. Část se odehrála přímo v Hladomorně, část na louce pod hradem. V rámci oslav byla pro veřejnost otevřena i Holštejnská jeskyně. Návštěvnost byla i díky hezkému počasí velká. Pár záběrů z akce v galerii (Hladomorna).
12.7.2011 - Mapování
V rámci soboty proběhla mapovací akce v jedné nejmenované jeskyni. Akce byla velmi úspěšná, protože se podařilo udělat polygon delší než 100 m. Výsledkem bude mapa, která umožní nový pohled na tuto lokalitu a oblast kolem...
8.7.2011 - Hallstatt a kras kolem
Prodloužené volno na začátku července jsme využili k výjezdu do Rakouska. V plánu byla řada výšlapů a jiných akcí jako např. návštěva zdejších přístupných jeskyní. Při přechodu Salzbergu jsme šli do známého dolu, ve kterém se na prohlídce střídají haldy turistů. Vyhnout se zde komerci nelze, ale je dobré si uvědomit historické souvislosti i to, že peníze z těchto akcí se skutečně vrací do výzkumu a ochrany což je vidět. Je dobré poznat jedno z míst, které bylo hospodářským centrem zdejší oblasti ve starší době železné a dalo celému období jméno. Co se tehdy odehrávalo v našem Moravském krasu...? Nálezy z Býčí skály, které do tohoto období spadají budou vždy zahaleny tajemstvím...lidé, kteří zde ukončili svůj život klidně mohli jíst maso konzervované solí z Hallstattských dolů. Exkurze do hlavních speleologických lákadel pro turisty je spojená s výjezdem lanovkou na Schönbergalm. Zde je nově upravené muzeum pojednávající o historii bádání i vzniku krasu apod. U muzea se cesta dělí a je možné jít do Ledové jeskyně nebo Mamutí jeskyně. Na jejich vývoji se podílely především vody z tajícího ledovce. Prostory jsou obrovské, dómy v Ledové nebo chodba Paleotraun jsou ohromucící, zejména tunel Paleotraunu působí na Moravského jeskyňáře mírně depresivně:). Je to zde zkrátka tak jako by to vypláchl jeskyňář z Býčiny. Velmi pěkný je 3D model Mamutí jeskyně u kterého si člověk pořádně uvědomí rozsah systému vzhledem k turisticky přístupné trase. Další velké systémy v okolí tvoří jeskyně Hirlatz, trochu jiný charakter má jeskyně Koppenbrüllerhöhle (přístupný aktivní vývěr). Děr je tu plno... toho si člověk užije např při přechodu masivu pod Dachsteinským ledovcem, kde jsou krásně vyvinuté škrapy a další jevy. My jsme se vydali kolem Taubenkogelu na chatu Simonyhütte a potom zpátky s mezizastávkou na Krippensteinu. Počasí nám dalo během toho pěkně zabrat. Naštěstí kemp poskytoval dostatečnou pohodu na relaxační večery s vínem atd. Na cestě zpět jsme udělali kličku do Salzburgu a udělali za tímto výjezdem kulturní tečku:) Odkaz na web s místními lákadly: http://www.dachstein-salzkammergut.com/
Pár fotek z akce je zde: http://cislopet.rajce.idnes.cz/Dachstein/
22.6.2011 - Pracovní akce ve Feryho tajné atd.
U jeskyně byla sestrojena lanovka pomocí které jsme transportovali kamení od vyvážky pod svah. Důvod této akce je jasný - průběžně uklízíme okolí jeskyně tak, aby po dokončení základních prací a průzkumu nebyly všude jasné známky naší činnosti. Kromě toho jsme postoupili o dva metry v Přímé chodbě a blížíme se k příčné puklině, která je vidět i na povrchu na skalním výchozu. Prokopávaný profil rozděluje rozpukaná sintrová deska. Naprostá většina sedimentů pochází z povrchu a do jeskyně byla splavena blízkým komínem. Jižně od jeskyně je prostor, který se dá s trochou nadsázky označit jako "zátoka". Vypadá to tak, že mezi jeskyněmi 575 a 576 byly situovány další ponory. U jeskyně 576 jsou vrstvy vápence pokleslé podél příčných puklin a jsou zde poměrně velké mezery. Pod povrchem patrně chybí část masivu. Kdysi byla v j. 576 provedena sondáž do hl. 2 m. Kromě menších dutin u stěn jeskyně nebylo nalezeno nic. Tento rok jsme prokázali, že jedna z koncových chodbiček Přímé chodby ve Feryho vede k povrchu - využívala ji zvěř a v zimě zde byl mastný flek. Kromě pracovní akce ve Feryho byla provedena exkurze do Horizontu ve Velké Dohodě a v neděli ráno také do jeskyně Žižkůvka naproti Balcarce. Žižkůvka je situována velmi blízko pod povrchem (480,6 m. n. m.), což se odráží v charakteru výplní. Je vidět, že v minulosti se zde intenzivně bádalo. Jedna z prokopávaných chodbiček vede podél skalní stěny a překonává hlinito-kamenitý zával (její konec spadá do propástky). Skalní stěny jsou pěkně opracované proudící vodou a druhotně rozbrázděné škrapy. Jeskyni využívají nějací místní dobrodruzi atp., někdo tu odložil i hodně použitý atombordel. Exkurze svahem severně od Žižkůvky byla zklamáním, protože s odpadky si místní lidé hlavu nelámou a využívají toho, že zde roste relativně neprůstupné křoví. Pokud by někde měla Správa CHKO zasáhnout proti černým skládkám, tak myslím, že toto je jedno z míst...
Bádači ve Feryho
10.6.2011 - Jihomoravský kras a kousek za hranice
Pásmo mezozoických karbonátů, které se táhne od nádrže Nové Mlýny přes naše hranice dál do Rakouska je oblastí, která sice neoplývá tak velkými a vyzdobenými jeskyněmi jako známe z nedalekého Moravského krasu, přesto je zde celá řada zajímavostí. Krajina je pokrytá především vinicemi, což jí dává zvláštní přitažlivost a toto nám na severu skutečně chybí:). Z podzemních jevů vyniká především systém jeskyně Na Turoldu a Liščí jeskyně, v okolí se samozřejmě nachází řada dalších lokalit. V přístupné jeskyni Na Turoldu jsem byl poprvé, popravdě neslyšel jsem o ní zrovna chvalozpěvy, ale není nad to přesvědčit se na vlastní oči. Prohlídka byla jako naschvál zkrácena o chodbu k jezeru, která je údajně zatopená. S výkladem jsem byl spokojen, ocenil jsem, že se zde nevnucují turecké minarety, sněžky a trpaslíci... Pěkně působí sintrem stmelené ssutě a tektonická zrcadla s několika směry rýhování. Trochu horší je to s výstavou minerálů a fosílií na konci jedné odbočky - nějak jsem nepochopil, proč tam jsou evidentně cizí minerály apod. Myslím, že by nebyl problém, zde po dohodě s nějakým muzeem instalovat předměty, které mají vztah k dané lokalitě (pár kostí z okolí zde je, ale ...). Je to jen návrh na zlepšení. Bylo to příjemné zchlazení, které zanedlouho vystřídal výstup na zříceninu Falkensteinu na území Rakouska. I zde jsou jeskyně a historické podzemí jak na hradě, tak ve vesnici protkané sítí vinných sklípků. Řada podzemních krasových jevů zde ještě čeká na objevení, pomůže třeba náhoda tak jako při propadu nádvoří na zámku v Mikulově. Návštěvu Turoldu i Falkensteinu doporučuji, vinných sklepů taktéž... odkazů na toto téma je plný net, takže kdo chce kam ...
Pohled z Falkensteinu k Pálavě, vpravo uzavřený vápencový lom s pěknými profily
. 23.5.2011 - Návraty
Nadpis "Návraty" nejlépe vystihuje to, co se o bádacím víkendu dělo. Na páteční večer jsme naplánovali poměrně smělou akci a to revizní mapování objevů z let 2002 v Novoroční jeskyni. Kromě mapování jsme si samozřejmě dobře protáhli tělesné schránky. Na příští akci nás čeká odšpuntování Moupasti, což je úzká propástka hluboká skoro 3 m a navazující na tzv. Lednické meandry (momentálně uměle zatarasená). Při návratu jsme byli svědky prasknutí ocelového lanka na žebříku pod prvním stupněm. Stav těchto žebříků již dávno nevyhovuje (proto jsme mimo jiné do Šentovny dali nové lano). Do budoucna počítáme s kompletním zabezpečením tras novými žebříky. Sobota byla v podobném duchu, ovšem v Sondě pod Jedničkou a bez mapování. V části jeskyně zvané Řícené dómky - Mamutí zával jsme hodlali znovuotevřít IV. - Balvanitý dómek a uklidit pracoviště. Připomněli jsme si zvláštní atmosféru těchto míst, kterou tvoří zejména suťový svah a nekonečný zával nahoře i dole... Po celkem nepříjemné práci se nám podařilo otevřít přístup do Balvanitého dómku kolmou sondou o hloubce 2 m. Bohužel parametry sondy neumožňují bezpečný sestup a tak jsme nechali zabezpečení a samotný sestup na další akci. Při návratu jsme ještě odskočili do Šaratice na kontrolu stavu vody. Příroda nám opět nadělila krásných 70 cm vody a 15 cm mezery pod stropem, takže na příště bude opět nutná koupel. Nedělní relaxační činnosti zahrnovaly exkurze podzemní i nadzemní apod. Pro ty kdo znají Propast nad Podhradním ponorem jedna smutná zpráva - šachta nevydržela a hroutí se.
7.5.2011 - Nějaké to čtení ze skříně
Pro zajímavost jsem naskenoval pár starších sešitů, které ležely na skříni a které by se dnes už špatně sháněly.
- Ing. Vlad. Ondroušek - Výhledy průzkumu ústředního problému Moravského krasu
- krasová komise GÚ ČSAV - Pokyny pro provádění průzkumných prací v CHKO MK
- Jan Himmel - 25 let výzkumu krasového podzemí
3.5.2011 - Exkurze a Speleofórum
V pátek byl proveden kontrolní sestup do Propasti v lomu Velká dohoda. Kromě běžně dostupných částí byl navštíven také Krystalový komín. V sobotu jsme se přesunuli na Speleofórum.. bylo dobře organizované, trochu snad nesedělo řazení přednášek (dojem takového podivného mixu témat). Asi nejpůsobivější byla přednáška o objevech v j. Štefanová, pěkné objevy v Okrouhlíku apod.. pozdní odpoledne bylo ve znamení povrchovky v Pustém žlebu. Při této příležitosti jsme zjistili poškození uzávěry propasti U obrázku (ze zámku zůstala jen část oka). Těžko říct jak dlouho byla jeskyně takto přístupná a kdo to spáchal. Dál jsme prošli oblast Novoroční jeskyně a závrtů Dolina a Městikáď. Večer byl velmi kulturní, svatební... Nedělní exkurze v rámci Speleofóra byly naplánovány i do našich lokalit (Sonda pod Jedničkou a Velká dohoda). Do Sondy se naštěstí nikdo nepřihlásil (možná slyšeli slova návštěvníků z minulého roku:) a zapůsobilo mystérium Šaratice...:) Každopádně to pro nás znamenalo méně povinností a mohli jsme se věnovat jen exkurzi do systému v lomu V.D. Prošli jsme Horizont a pak lezli přes Propast a její odbočky do Středních pater a na povrch. Jeden z účastníků dokonce slezl do poloviny Balákovy propasti, což se neobešlo bez odřenin. Každopádně s ohledem na muskulaturu všechna čest. Během pobytu ve spodním patře bylo zjištěno, že ve Východní větvi se rychle střídá směr proudění vzduchu (tlakové ovlivnění větrem na povrchu), skapy jsou všude celkem průměrné. Největší přítoky skapové vody jsou tradičně ze Středního patra a levé odbočky z Dómku práce. V tlakovém kanálu vpravo se opět držela voda (podle rýhy na stěně). Už jsme zde zažili i zatopení celého Dómku, takže nic převratného. Jen škoda, že si voda nedokáže najít cestu do volného...
20.4.2011 - Akce MSK - úklid a exkurze
Od konce března do právě uplynulého víkendu se událo několik akcí. Během krátké akce v jeskyni Feryho tajná se upřesnily některé geologické poměry u koncového meandru pod tzv. Dračími zuby". Na základně proběhla akce jarní úklid. Plánované exkurze byly původně domluveny za účelem návštěvy kolegů z Polska, nakonec to dopadlo trochu jinak. Poláci kvůli pracovnímu vytížení nepřijeli, ale nabídku exkurzí jsme samozřejmě využili pro členy MSK. Je dobré poznávat i jiné lokality. Navštívili jsme Nový Sloupský koridor (šachtu Břoušek) a Ochozskou jeskyni. Kolegům ze ZO Pustý žleb a ZO Královopolská tímto ještě jednou děkujeme.
21.3.2011 - Závrt 3 v Sýčkách - doplnění článku
Jelikož se mi dostal do rukou sborník "10 LET práce speleologického kroužku Závodního klubu ROH Adamovských strojíren 1954-1964" kde je krátká zmínka o této lokalitě, přidal jsem tyto vybrané pasáže ke článku pro utřídění představ o historii bádání v tomto závrtu.
Pro zájemce - komplet naskenovaný sborník je zde.
21.3.2011 - Velký návrat do Šaratice (Sonda pod Jedničkou)
Návrat do objevů z let 2008 - 2010 byl velký a také tak přínosný. Mohli jsme si dovolit rozdělit síly, takže jedna skupina dostala za úkol zmapovat hlavní prostory a druhá sk. měla za úkol pokračovat v sondáži v propadání na dně dómu. V Šaratici nás přivítal polosifon, který se v současnosti nedá překonat jinak než vleže, přičemž nad hlavou je tak 10 cm pukliny. Předvoj mapérů (D. a M.) se po překonání polosifonu pustil do jeho "vysušení", což bylo provedeno prostým vykýblováním. Vodu jsme pouštěli do propadání, kde s velmi lákavou ozvěnou mizela v neznámém úzkém pokračování. Samotné mapování se potom přesunulo do prostor v komíně u stropu dómu. Zde je krátké patro s mnoha komíny a za tlakovým kanálem také koncová prostora s názvem Čikův dvojdóm. Bohužel proplazení polosifonem se neobešlo bez řádného namočení, takže mapérská skupina si tuto činnost řádně vychutnala. Na kompletní mapování nedošlo a zbývá toho opravdu dost (hlavně některé vertikály). Po vyhodnocení je možné uvést, že zmapovaný úsek nových prostor má 113 m, což překonalo naše odhady. Dóm za Šaraticí má výšku 13 m a ve stropě jsou ještě nezdolaná okna. Skupina, která sondovala v propadání vykonala také řádný kus práce, bohužel do cesty se jim postavil skalní výběžek a navíc písčitými polohami přitéká voda. Je to však stále velmi nadějné. K hladině spodní vody nám schází cca 9 m. V neděli jsme se museli věnovat očistě a údržbě materiálu. Navštívili jsme jeskyni Feryho tajná a potom se vyvětrali v okolí Domínky a Jedlí.
13.3.2011 - Mapa Feryho Tajné
Ke článku o Feryho jsem dal mapu jeskyně vytvořenou podle měření o minulém víkendu.
6.3.2011 - Mapovací víkend
Víkend byl nabitý pohodou a viditelnými výsledky práce:). Nářadí jsme v ruce tentokrát moc nedrželi, ale mapovacích pomůcek jsme si užili naplno. Po páteční důkladné přípravě jsme v sobotu sestoupili do jeskyně Sonda pod Jedničkou, kde jsme chtěli provést revizi staršího měření v Hlinité chodbě a Šaratici. Větší plány jsme si raději nedělali i když myšlenka na protažení polygonu Šaraticí do nových prostor byla lákavá. Rozvážným tempem jsme zmapovali úsek od žebříku pod Krápníkovým dómem až k závalu na konci Hlinité chodby. Po malé pauze na doplnění kalorií a tekutin jsme se vrhli na "to nejlepší" co v Sondě máme. Mokré a zablácené stěny tlakových kanálů z nás nemilosrdně odčerpávaly teplo a hledání vhodných poloh ke kreslení bylo čím dál složitější. Ve finále jsme skončili u polosifonu, který nabízel výživnou koupel. Tu jsme s poděkováním odmítli a s vědomím splněného úkolu vylezli na povrch. Po cestě jsme zkusili upravit polohu žebříku pod "Krápníkáčem", bohužel výsledek nás moc neuspokojil, takže na příště máme další pokus. Na povrchu nás přivítalo téměř jarní počasí a díky tomu jsme mohli provést očistu přímo v Bílé vodě. Při pohledu na mocné ledové krusty všude kolem jsme museli naznat, že toto tady ještě nebylo:) Odpoledne se pomalu přehouplo k večeru s betálným večírkem. S jeho následky jsme trochu počítali a proto jsme na neděli naplánovali "jen" mapování ve Feryho Tajné. Několik bodů jsme vytvořili s pomocí niveláku a dál pokračovali klasickou metodou. Potřebná data jsou kompletní a můžeme se opět věnovat bádání. V zadní části jeskyně jsme zaznamenali průvan, což může souviset s mastným flekem ke kterému jedna z chodeb směřuje.
24.2.2011 - Feryho Tajná / meandr
Ve čtvrtek večer jsme se vrhli do koncového meandru ve Feryho Tajné. Podařilo se nám i přes náročné podmínky celkem výrazně postoupit, což ve výsledku znamená cca půl metru zahloubení a metr postupu. Díky tomu víme, že strop stále klesá a je zde puklina na které se chodba mírně stáčí vlevo. Dokonce to vypadá na slabou ozvěnu. Uvidíme příště...
21.2.2011 - Střední patro Velké dohody a Závrt č. 3 v Sýčkách
Na konci Horizontu II ve Středním patře je jeden z velkých otazníků tohoto systému. Na proběhlé akci se nám podařilo postoupit o tři metry, takže víme o trochu víc. Strop mírně klesá a není zarovnaný tak jako na začátku chodby, na nějaké boční zářezy to taky nevypadá. Mimo to se směr opět stáčí doprava. Vypadá to, že chodba přechází do sifonu, ale na nějaké závěry je brzo.
V Závrtu č. 3 jsme chtěli odstranit vodu ze dna propasti, k našemu překvapení tam však nebyla ani kapka. Po několika měsících, kdy na čelbě zůstávalo jezero to bylo dost překvapivé. Provedli jsme kontrolní výstup do komína objeveného před rokem a obrátili jsme se k povrchu. Konečně můžeme přejít k vyklizení splaveného materiálu a odtěžení sedimentů pod komínem. To provedeme dokud je ještě zima a vzduch teče dolů...
13.2.2011
Tento víkend se nebádalo, ale zato se mi povedlo překreslit do Therionu mapu Novoroční. Z toho mmj. plyne, že budeme muset přeměřit naše staré objevy :o). Zmenšená mapa přidána ke článku o Novoroční jeskyni.
6.2.2011 Velká dohoda - novinky ze Středního patra
V plánu bylo hned několik činností, od údržby po běžnou bádačku. Ze svahu nad Ústřední propastí bylo nutné odebrat napadané kamení, což byla památka po otevření nového vchodu. Potom jsme odkryli klenbu pod žebříkem. Cílem téhle akce bylo ověření možného pokračování. Za klenbou byl vidět prostor, který vypadal jako začátek nějaké chodby. Překvapení se nekonalo a jediným přínosem byl objev dvou malých komínků a pěkný profil říčními sedimenty. Konec akce byl ve znamení postupu Horizontem II. Přímý průkop širokou říční chodbou ucpanou až ke stropu sedimenty narazil na stěnu a proto bylo nutné průkop stočit doprava o téměř 90 stupňů. Sedimentární výplň tvoří štěrky šložením odpovídající přínosu materiálu z kulmu (droby a břidlice), poměrně často se vyskytují taky "sluňáky". Naděje na postup je zde stále velká, protože chodba s velkou pravděpodobností opět odbočí (bude meandrovat, podobně jako horní patro) a narazí na jednu z výrazných tektonických linií směru SV-JZ. Vykopali jsme jeden metr v klasickém profilu a akci ukončili. Kromě toho jsme vyvětrali Balákovu propast a zjistili i poměrně zásadní věc, - že "Balákovka" nasává. Důležité je zjistit, jestli z ní vzduch pokračuje do známého systému západně od ní nebo mizí v neznámém pokračování, které je u dna propasti a vede východním směrem. Je zde pořád co zkoumat...
31.1.2011 Mapy
K informacím o jeskyních Příční a Velká dohoda byly doplněny mapy. U Příční je to mapa zhotovená během činnosti MSK na této lokalitě v roce 2000. Tato jeskyně má dnes v koncové části trochu jiný charakter díky přesunu sedimentů při povodních. U Velké dohody jde o starou mapu Jana Baláka, Dr. A. Hlavy a Oty Ondrouška z roku 1954.
23.1.2011 Střední patra systému Velká dohoda a Feryho tajná
Páteční večer jsme tentokrát trávili v podzemí. Cílem akce bylo zpřístupnění propasti, která spojuje Střední patra se zbytkem systému pomocí lan. V rámci toho jsme provedli i revizi všech zákoutí, aby byla jistota, že nám zde nic neuteklo. V části těchto prostor jsou dlohodobě poměrně silné skapy a díky tomu se často stává, že chodba, která vede ze dna propasti do centrální části je zaplněná vodou. Jezírko má takový rozsah, že průnik za něj je díky sníženému stropu téměř na nádech. V plánu je ještě úprava plošiny, ze které se do propasti nastupuje a vystrojení pevnými žebříky. Lana zůstanou pro potřeby trénování SRT. V sobotu jsme svoje síly soustředili na Feryho tajnou, kde jsme pokračovali v průzkumu koncového meandru i křižovatky. Strop meandru je vlastně jedno stropní koryto, které stále klesá. Meandr svými rozměry odpovídá např. prostorám v Plánivech, takže těžení stojí opravdu za to. Na křižovatce jsme zjistili, že široká chodba, kterou jsme zde očekávali "zmizela" a pokračování tvoří úzká puklina se stropním korytem. Hlouběji stěny ustupují, takže budeme muset vykopat kontrolní sondu. Foto z Velké dohody doplněno do stejnojmenné fotogalerie...
20.1.2011 Činnost v první polovině ledna
Lednový bádací termín byl tentokrát o týden v předstihu, protože originál se kryl s plesem o.s. Phoenix. Cílem akce se stala jeskyně Feryho tajná, konkrétně křižovatka na konci pravé odbočky (Bleší chodby). Meandr, který jsme původně sledovali se příliš nezměnil, podstatných změn ale doznal stav křižovatky před ním, kde se podařilo odhalit část bočních stěn. Dále bylo sledováno stropní korýtko, které začalo mírně meandrovat. Sedimenty naznačují, že tudy docházelo k vyklizení starších výplní a strop chodby zdobí stropní kulisy a škrapy nazvané "Dračí zuby". Dalším bádalištěm, kde jsme něco spáchali byla Velká dohoda. O "plesovém" víkendu zde byla vystrojena vstupní propast a počítá se s dalšími činnostmi. Postupně zde opět zahájíme aktivní průzkum. Několik fotek z akce jsem přidal do galerie k Velké dohodě.
11.1.2011 Jeskyně Michalka ("poslední bádání")
Poslední lokalitou na které se Jiří Moučka nějakým způsobem významně podílel v rámci bádání v Moravském krasu byla v mnoha směrech výjimečná jeskyně Michalka. Psal se rok 2002 a osud jeskyně se opět nachyloval ke změně. Jak známo, lokalita byla v průběhu 20. stol. několikrát poznamenána díky (ne)lidským zásahům. Změna o které se zde píše se týkala využívání jeskyně jako "sklepa" k dozrávání oblíbeného, tehdy ještě "krasového" sýru Niva. Prostory již z různých důvodů zcela nevyhovovaly požadavkům a proto bylo dohodnuto, že bude zjištěn rozsah a stav jeskyně za zdí sklepa. Do zdi byl vybourán otvor a podařilo se tak odhalit nepříliš rozměrnou prostoru, která po pár metrech končila puklinovou chodbou. V levé stěně této prostory byla patrná betonová zátka, která zamezovala průniku do pokračování. Několik pokusů o zdolání betonu bylo odraženo a tak bylo rozhodnuto o sondáži na dně, poblíž koncové zdi. Postupně se tak podařilo proniknout pod stopní kulisou do horizontu zaplněného ssutí, kterou sem umístili budovatelé, tehdy vojenského objektu. Byly tak zpřístupněny prostory, které byly po několik desetiletí ponechány svému osudu. Začátkem 20. stol. v těchto koncových partiích například prof. K. Absolon obdivoval a fotil ukázkové škrapy na šikmé skalní stěně. Byly zde nalezeny také kopané sondy, které popisují a lokalizují klasické postavy zdejších archeologických výzkumů, na stěnách byly identifikovány podpisy vojáků a účastníků původní "přestavby". Je možné říct, že zachovaná část jeskyně má i přes množství "škrábanců" svou zvláštní atmosféru a krásu. Dnes je těch několik málo desítek metrů vlastně takovým pomníkem původní jeskyně.
Pro potřeby sýrárny bylo zjištění samozřejmě negativní a výsledkem toho bylo ukončení jedné etapy a nastolení nové... Člověk zde působil již v magdalenienu, v dobách počátků využití kovů, ve středověku i novověku...po etapě sýrárny nastala doba, kdy samotný sklep sice plně využíván není, objekty před jeskyní však osídlili kolegové ze ZO 6-20 Moravský kras, což je uklidňující - jeskyně "patří" jeskyňářům:). O jeskyni bylo napsáno mnoho a proto spoléháme na to, že zájemce si zdroje najde...díla K. Absolona, M. Kříže a F. Koudelky nebo některé nové zdroje jsou snadno dostupné. Zde jen pár odkazů:
- text K. Absolona na webu ZO 6-20: http://6-20.speleo.cz/michalka/michalka.htm
Nakonec ještě poznámka, která se týká speleogeneze lokality. K možnému vzniku a vývoji se vyjádřilo více autorů, jejich názory však nebyly jednotné. Úvahy o svahové jeskyni a podobných souvislostech považujeme za překonané. Vzhledem k morfologii a sedimentární výplni i poloze jeskyně vzhledem ke dnu údolí a ostatním jeskyním se dá spolehlivě říct, že jde o ponor. Samozřejmě nezanedbatelná část jeskyně vznikla i díky srážkovým vodám, což je dáno mimo jiné relativně "tenkým" stropem. Možné souvislosti lze bez přehánění hledat v nejbližší lokalitě Ventarola, propasti Rudoleckého a možná překvapivě i v systému Velká dohoda.
10.1.2011
Do sekce "Závrt č. 3" (lokality) byl doplněn text - přepis rukopisu J. Moučky. Po hydrologických pozorováních, které se v závrtu uskutečnily na jaře roku 2010 má konečná úvaha o paralelní propasti trochu jiný význam. Po vyhodnocení všech dostupných poznatků jsme dospěli ke stejnému závěru jako naši předchůdci. Zatopení dna závrtu u čelby nám bohužel neumožnilo posunout se někam dál. Přitom pod komínem, který jsme objevili před rokem je zásadní místo pro nasměrování dalšího postupu.