obec Holstejnnase i jine lokalityfotogalerie

Jeskyně


Výběr lokalit (v CHKO Moravský kras), na kterých MSK provádí/prováděl výzkum:

Sonda pod Jedničkou

Jeskyně, zvaná pracovně Sonda Pod Jedničkou, se bezesporu řadí k nejvýraznějším úspěchům jeskyňářů z Moravského speleologického klubu. Historie jejího hledání je ovšem dlouhá... Jako první uvádí lokalitu do literatury K. Absolon krátkou zmínkou o dvou úzkých propástkách vedle sebe...

Více



Podhradní ponor

Lokalita se nachází ve východním svahu terasy, která tvoří plošinu před skaliskem Hladomornou a přechází v polní trať zvanou "Na městečku". Ústí Podhradního ponoru leží na pravé straně mlýnské strouhy vedoucí od Dolního mlýna k řečišti Bílé vody. Vchod do Propasti nad Podhradním ponorem leží o 12m výše a je situován u východní paty skaliska zvaného Mamut...

Více



Příční

Vchod do jeskyně se nachází na úpatí svahu pod malou skalkou, zhruba 60 m SV od ponoru Nové Rasovny, ve výšce 448 m. n.m. Jedná se o klasickou ponorovou jeskyni s velmi výraznými škrapami a facetami na stěnách. Síť chodeb a přepadových kanálů se klikatí východním a severovýchodním směrem, kde se pak napojuje na tektonickou linii Marianovské chodby Nové Rasovny...

Více



jeskyně Nová

Členové Moravského speleologického klubu objevili jeskyni během vytyčování povrchové polygonové sítě (v rámci spolupráce s katedrou geodézie VUT FAST Brno při přípravě diplomových prací studentů) dne 28.února 1999. Tehdy byl nalezen výrazně ohraničený mastný flek ve svahu nad silnicí v Plánivách...

Více



Jeskyně v Lipoveckém lomu (Velká dohoda)

Znovuobjevení jeskynního systému v Lipoveckém lomu byl pro některé lidi, točící se kolem krasu, jako blesk z čistého nebe. Mnozí považovali občas prosakující zprávy o objevech z roku 1953 za bajky. Většina ostatních byla přesvědčena, že pokud skutečně nějaké jeskyně existovaly, jsou dávno odstříleny lomem. Je zajímavé, jakým způsobem mohl tehdy významný objev Absolonovy party a následně starých Plániváků upadnout tak rychle v zapomnění...

Více



Novoroční

Jeskyně Novoroční, situovaná v levostranném skalnatém ostrohu, vybíhajícím ostrým zákrutem do Pustého žlebu asi 1km jižně od Sloupských jeskyní, byla objevena kolektivem členů jeskyňářského kroužku Metry Blansko v lednu 1962. Jeskyně je svým charakterem ponorová, bez aktivního toku. Tvoří ji šest menších dómů, spojených plazivkami a úžinami...

Více



Závrt č.3

Tato oblast představuje počátek výrazných morfologických depresí na styku kulmských drob a břidlic s vilémovickými vápenci svrchního devonu. Infiltrovaná voda a občasné povrchové toky stékající z kopce Strážná (585 m n. m.) se po dosažení hranice vápenců postupně propadají do podzemí...

Více



Feryho tajná

Povolení k průzkumu pro Moravský speleologický klub bylo vydáno SCHKO MK na podzim 2008. Průzkumné a výzkumné práce byly zahájeny v březnu 2009 a do současnosti tj. 8.4.2009 se zde uskutečnilo 6 pracovních akcí. Během nich se nám podařilo upravit přístup k portálu a zahájit prokopávání sedimentů ve vstupní chodbě. Z původně nevelké prostory se tak stala poměrně velká jeskynní chodba, široká průměrně 1,6 m...

Více



Jeskyně č. 16 - Kadlecova

Průzkum jeskyně č. 16 (j. Kadlecovy) Informace uvedené v tomto příspěvku jsou shrnutím poznatků, které zaznamenal v průběhu průzkumných prací J. Moučka a jedná se o první ucelený popis této jeskyně. V průběhu původních průzkumných prací byl z jeskyně č. 16 vyzvednut fosilní kosterní materiál.

Více

Alešova jeskyně

Lokalita leží v blízkosti geologické hranice drob a vápenců v Lipoveckém žlebu v nadmořské výšce 480 m. Do literatury ji jako první uvedl F. Kala i s mapou a v rámci registrace nových jeskyní Holštejnska ji uvádí také Jiří Moučka. Tento autor ji popisuje jako svahovou s tím, že odvodňovala přilehlou část plošiny Plániv. Tomuto odpovídá morfologie prostor i jejich průběh.

Více

Děravý závrt

Děravý závrt je od roku 2013 novým pracovištěm MSK. Leží severně od propadání Plánivy a je jedním z mála závrtů na stejnojmenné plošině. Zájem o tuto lokalitu je mnohem staršího data a pozornost na něj upřel Jiří Moučka v osmdesátých letech minulého století.
Více

Michalka